 |
|
|
|
Hnutí Brontosaurus Jeseníky
Tom, Alča, Ivča a další
tel.: 584 401 722
774 892 317
"Tam v zapadlém koutě Slezska,
kde lišky sborem zívají,
kde stála kdys´ osada hezká
dnes cvrčci jenom bývají.“
Již svítalo, když se vydal na cestu. Rozhodl se již dříve, že opustí svůj dům. Aspoň na chvíli. Teprve dnes však dostal odvahu svůj sen uskutečnit.
Cesta zěsta netrvala dlouho. Brzy již procházel po loukách a pastvinách, míjel větší či menší skupinky stromů a poslouchal švitořivé hlasy ptáků, které vytáhlo vycházející slunce zhnízd. Ranní rosa mu omývala jeho bosé nohy a sluneční paprsky začínaly prohřívat jeho zkřehlé ruce.
Šel bez cíle. Toulal se krajinou. Občas potkal nějakého člověka a prohodil s ním pár slov. Jeden zmu však utkvěl vpaměti. Setkal se s ním na místě, kde dříve stály malé domy. Dnes však zde zůstaly už jen zbytky stěn, na kterých se zřetelně podepsal vrub času.
Tu ho uviděl. Starého muže všeném plášti opírajícího se o hůl. Stál nehnutě a nikoho nevnímaje se díval před sebe. Přišel kěmu. Stoupl si vedle něj. Před jeho zrakem se rozprostíralo velké údolí sými malými vesničkami. Modré nebe křižovaly bílé čáry od letadel
Ticho, které zde vládlo, najednou přerušila starcova slova. „Člověk vzlétá, aby předstihl zvuk, ale nedovede se zastavit, aby postřehl ticho,“ řekl stařec a odešel.
Muž ještě hodnou chvíli stál a přemýšlel o starcových slovech.
Ticho, které zde vládlo, ho uchvátilo. Rozhodl se zůstat.
